2. díl seriálu Knihy od A do Z: Zdroje financí na knižním trhu
1.2.2021Zdrojem financí na českém i světovém trhu jsou nakladatelství. Finance na knižním trhu generují především prodeje knih a dále trh s autorskými právy na jednotlivé tituly. Knižní trh byl dlouhou dobu specifický tím, že vyžadoval značné zásoby. S rozvojem nízkonákladových tiskáren se zásoby mohou průběžně navyšovat o takzvané „dotisky“. Česká republika a celá střední a východní evropa (především postkomunistické státy) dosahuje nižšího poměru zisku k vynaloženým nákladům, oproti trhům s jinými výrobky. Knižní trh je tedy specifický například oproti potravinám především v zásobách. Běžný nakladatel tedy tiskne na sklad s předstihem 2 a více let. Během prvého roku je úspěch pokud se prodá 75% skladových zásob. Zbytek produkce se po nasycení trhu prodává v následujících letech. Pro názornost o jaké kapitálové výdaje se jedná, lze uvést, že ve Velké Británii bylo v roce 2008 vydáno více jak 120 nových titulů, což představuje skladové zásoby více jak 2 mil. Kusů knih. V Německu byl tento poměr 80 tis. vs. 1,2 mil. Francie 38 tis. vs. 500 tis.
Středně velký knihkupec disponuje zásobou knih až 15 tis. (menší do 10 tis.) Velcí dominantní hráči pak disponují zásobami ža 50 tis. Kusů. Asi tušíte, že z účetního pohledu je obrátka zásob velmi dlouhá. Objem financí na skladu se tak může rovnat až 4 měsíční tržbě. Z toho vyplývá, že sklad knihkupce se fakticky vyprázdní pouze 3x za rok. Pokud bychom převedli do čísel, tak knihkupec při ročním obratu 12 mil. a rabatu 30%, drží zásoby za cca 2,8 mil. (12/3x70%).
U menších knihkupců se situace v roce 2021 vyvinula do podoby komisního prodeje. Tedy velkou část nákladů na sebe bere nakladatel. Díky komisnímu prodeji, zaplatí knihkupec za dodané knihy nakladateli, až po jejich faktickému prodeji. Na úrovni nakladatelů se pak úspora hledá ve sdílených skladech. Kde mají nakladatelé „společné“ zásoby. Neboli knikupec odebírá knihy s centrálního skladu od vícero nakladatelů najednou. Což zrychluje distribuci a snižuje náklady na distribuci do jednotlivých knihkupectví. Současně se tím může rozvíjet prodej knih prostřednictvím e-shopů.
Příště