Korporace těží z práce autorů

Nestává se často, aby evropská směrnice vyhnala lidi na demonstrace napříč celým kontinentem. U reformy autorského práva se její odpůrci obávali ztráty svobody na internetu. V září plánuje ministerstvo kultury přinést do vlády návrh novely autorského zákona a návrh novely občanského zákoníku, vše v návaznosti na nové předpisy EU. 
Přitom je v zájmu kulturně vyspělé společnosti, aby občané měli přístup k co nejrozmanitější umělecké tvorbě ze všech koutů světa. Autoři a umělci by neměli být v pozici rukojmích nadnárodních internetových gigantů, kteří když si usmyslí, tak vypnou jakéhokoliv umělce. Před pár týdny Google smazal všechny dánské umělce, protože nebyli ochotní přijmout diktát cen za svoji tvorbu. Autoři nyní tahají za kratší konec provazu. A pokud se na internetu masivně obchoduje s duševním vlastnictvím, je potřeba, aby ti, kteří přispěli k ziskům velkých korporací, dostali spravedlivou odměnu. Ochrana autorů, kteří vytváří originální a zajímavý obsah, musí být posílena. A tak i na národní úrovni očekávám vzrušenou debatu nad finální podobou zákona.

Dohoda s velkými internetovými hráči se rodila obtížně. Dnes už ale tyto velké platformy rozumí tomu, že mají něco platit, i když jejich ochota je stále velmi limitovaná. Odkazují na to, že nejsou těmi, kdo obsah nahrává. Nicméně protože vydělávají na chráněném obsahu miliardové zisky, nezbylo jim nic jiného než jednat. Věřím, že i evropská směrnice, kterou musí česká legislativa respektovat, pomůže posílit vyjednávací pozici nositelů práv. 

A svoboda internetu? Zmiňované demonstrace jsou jen emocionální projevy, které přiživují právě velké korporace. Cenzura nehrozí. Už dnes vás YouTube sám upozorňuje, že nahráváte chráněný obsah. Spějeme tedy pouze k tomu, aby nositelé autorských práv a uživatelé měli stejnou pozici. Uživatelem tady však není myšlen ten občan, který nahrává video, ale subjekt, který vydělává a generuje velké příjmy z nahraného obsahu, prodává reklamu a doteď nebyl ochoten se dělit ve spravedlivé míře. Česko má na úpravu dotčených zákonů ještě necelý rok času. Pojďme jej využít k racionální debatě o významu duševního vlastnictví a jeho adekvátní ochraně. To, že autor vymyslí nějaké dílo, neznamená, že se automaticky stává veřejným statkem, se kterým každý může bezmezně nakládat.  Čím více poroste význam internetu, sdíleného obsahu, tím větší ochrana musí existovat. Společnost, která toto dokáže, bude v mnoha směrech bohatší.

Autor je předseda představenstva Ochranného svazu autorského.

Zdroj: Lidovky.cz