Nejtajemnější knihy světa

29.10.2014

Vojničův rukopis 

Tato kniha, pojmenována podle Wilfrida Michaela Vojniče, který byl amerických knihkupcem a zakoupil ji roku 1912 v Itálii, je studována množstvím historiků i lingvistů, atronomů i kryptologů. Je psána neznámým písmem v neznámém jazyce a dle odhadů pochází z první poloviny 15. století. Nyní patří tento rukopis Yaleově univerzitě. Mezi jejími prvními vlastníky byli také učenci z Prahy a je i možné, že tento rukopis byl sepsán právě na našem území.

Kniha je psána na pergamenu. Dochovalo se 240 z jejích původních 272 stran. Jedná se o ilustrovanou knihu a právě ony ilustrace mohou alespoň něco o jejím obsahu napovědět. Je pravděpodobné, že se jedná o traktáty z několika oblastí, mezi které patří část botanická (jsou zde zachyceny evropské rostliny), astronomická (diagramy, symboly, náčty zvěrokruhu), biologické (miniatury žen, útvary připomínající orgány) kosmologická (mapy) nebo také farmakologická (části rostlin, které by mohly zachycovat recepty).

Přes obrovské množství odborníků z různých oblastí, kteří se o to pokoušeli, se dosud nikomu nepodařilo toto písmo rozluštit. Britský programátor Nick Pelling uvádí, že snažit se jazyk této knihy rozluštit znamená akademickou sebevraždu.

 

Kniha Soyga (Aldaraia)

Latinské pojednání o magii pocházející ze 16. století. Jednu její kopii vlastnil alžbětinský učenec John Dee a po jeho smrti se předpokládalo, že je kniha ztracená. Avšak v Britské knihovně se později našli ještě další dva rukopisy, a tak se kniha dochovala.

Dílo je plné magických zaklínadel a návodů, astrologie, démonologie. Můžete najít také rodokmeny andělů a jiné.

 

 

 

 

Kodex Seraphinianus

Tato kniha pochází z Itálie. O svět ji obohatil autor Luigi Serafini v roce 1981. Jde o ilustrovanou encyklopedii vymyšleného světa, psanou nesrozumitelným písmem. Obsahuje celkem jedenáct kapitol, z nichž každá se zabývá jiným tématem, od flóry přes chemii, biologii až po architekturu. Pokusy o její vyluštění byly marné a až roku 2009, tedy 28 let po vydání, autor prozradil, že v rukopisu není k nalezení žádný význam, psal jej pouze za účelem dopřát čtenáři pocit dítěte, které vidí knihu plnou znaků, kterým nerozumí.