Vzkazy budoucím generacím – střípky skutečných dějin

V Národním muzeu byl na začátku prosince nalezen chytře uschovaný nápis, který tam před 115 lety zanechali řemeslníci. Ačkoli podle dobových dokumentů byly všechny práce perfektně zorganizovány, ve vzkazu si čtveřice dělníků stěžuje na špatné platové podmínky. Nápis tak krom obyčejné stížnosti přináší ještě druhé, varovnější poselství – historie se mohla odehrávat úplně jinak, než si myslíme.

Když jsem se o objevu v Národním muzeu na serveru Novinky.cz dočetl, nemohl jsem si nevšimnout alarmující podobnosti vzkazu a odvážného alternativního výkladu některých starověkých písemností v knize O Slovanech úplně jinak. V ní se její autor Antonín Horák zabývá přes 3000 let starými texty v lineárním písmu B, z něhož později vzniklo řecké písmo, které následně dalo základ pro latinku a azbuku. Starodávné písmo podle Horáka nesloužilo jen administrativě, pro soupisy zboží a materiálu, jak se obyčejně věří, ale zejména pracujícím lidem jako nástroj pro nadávání na tehdejší poměry.

Autor knihy O Slovanech úplně jinak tvrdí, že lineární písmo B nebylo používáno pro zápis staré řečtiny, nýbrž jazyka, který měli tehdy používat Slované. Ti podle něj měli být zcela gramotní a žít na Krétě dříve než Mínojci, kteří písmo neznali a jen si původní obyvatele podmanili. Tak dle Horáka na jedné z destiček autor textu nadává svému pánovi do psů, další si stěžuje, že je nucen odevzdávat část úrody ze svých polí, na nichž poctivě dřel, jiný vzkaz měl být dokonce napsán člověkem, kterého čekalo rituální obětování. Jedná se tak o týž druh textu, jaký zanechali dělníci v Národním muzeu, proklínajíce svou práci, či hrdinové z filmu Pupendo, kteří podepsali a zazdili svůj vzkaz, v němž prohlašovali, že komunismus je svinstvo.

Horák ve své knize teoretizuje o lingvistice i o dějinách velice netradičně (mírně řečeno). Proto se o jeho díle nikde moc nemluví. Skutečná historie společnosti i jazykového vývoje však zůstává v mnoha ohledech temná pro všechny a řadu teorií, ať už uznávaných či nikoli, zkrátka nelze s určitostí potvrdit ani vyvrátit. Horákův překlad destiček s lineárním písmem B však zní zajímavě a z lidského hlediska velice uvěřitelně a až dojemně.

Pokud by archeologové našli vzkazů budoucím generacím a dalších podobných písemností více a pokud by nebyl problém s jejich překladem, pravděpodobně by se naše vnímání historie muselo od základů změnit. Dějiny píší vítězové, jak se říká, a parafrázuji Zdeňku Ortovou, když dodám, že poražení tak toho mají hodně co vyvracet.

Autor: Štěpán Mach