Tyl Josef Kajetán

Životopis Tyl Josef Kajetán

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, novinář a spisovatel.

Jeho otec Jiří, který byl v úřed. záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčí. Rodné jméno Josef František Till změnil na \"Týl\" roku 1825 a na \"Tyl\" až roku 1838.

Vystudoval staroměstské gymnázium v Praze (od roku 1822), roku 1827 odešel pokračovat ve studiu na gymnáziu do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou.

Po ukončení gymnázia (1828) odešel studovat Filosofickou fakultu UK do Prahy. Studium nedokončil.

Stal se členem Hilmarovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou (1803–1870), herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy.

V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842^. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.

Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Selské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.

V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V.Filípkem, F. Hejnišem, Karlem Hynkem Máchou ad., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek ad.).

Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj.

V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.

Roku 1846 odešel do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem byl pověřen řízením českých představení (do roku 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, byly vydány všechny jeho spisy, obdržel cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.

V této době působí také jako organizátor českého kulturního života (organizuje plesy atp.).

V roce 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy.

Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. Aby uživil početnou rodinu, snažil se úřadům zavděčit oslavnými texty na mocnáře – v roce 1853 například napsal oslavné díkuvzdání za nezdařený atentát na Františka Josefa I. (atentát z 18. února 1853). Nic mu to však nepomohlo a dluhy nadále narůstaly.

V této době si udělal spoustu nepřátel a byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.

Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.