Bohyně, světice, ženy

Stanislav Kostka Neumann pojal tuto sbírku jako oslavu ženy, jež se v jeho podání stylizuje do postavení "bohyň a světic". K tomuto přesvědčení Neumannovi napomohly především ty osobnosti, jež menší či větší mírou zasahovaly do lidských osudů a podílely se tak i na lidských dějinách. Proto se pokusil v tomto souboru zpracovat příběhy nejen biblických postav (Judita, Salome), ale i těch, které v jeho době významně vstupovaly do společenského a politického vývoje (například německá revolucionářka Rosa Luxemburgová). Verše jsou psány se snahou o civilní a střízlivý tón, přesto však v některých pasážích dosahuje Neumannův jazyk a styl až patetických rysů.