Devátá vlna

Viktor Dyk vložil do své poslední sbírky, především do jejího prvního oddílu, intimní a vzpomínkové reflexe, v nichž se jako závažný motiv promítá neustálá blízkost smrti. Ta je přítomna nejen ve verších, kde Dyk kreslí portrét své zemřelé matky, ale i v osobní rovině. V básni "Soumrak u moře" Dyk dokonce neokázalým způsobem předpověděl svůj vlastní odchod z tohoto světa. Zemřel totiž po záchvatu mrtvice během koupání v Jaderském moři, takže jeho sugestivní verš "Tmí se a odkudsi z hlubin / nějaký osud tě volá" může být vykládán jako symbolické proroctví týkající se konce básníkova vlastního životního údělu. Ve druhé části pak Dyk toto základní téma opouští a věnuje se portrétování významných českých umělců, mezi nimiž se objevují například Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek, Otokar Březina nebo Božena Němcová. Závěrečný třetí blok je pak inspirován vlasteneckými cítěním a v meditativní poloze se rovněž zabývá postavením a dalším možným osudem českého národa.