Historie knihy

O historii a vývoji knih a knižního trhu

Kniha, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouholetého procesu a vývoje knihtisku nejen u nás v Evropě, ale i na celém světě. I když v dnešní době není příliš „moderní“ číst knihy, stále se jedná o nejprodávanější zdroj informací na světě. Dnes známe knihu jako sešitý nebo slepený svazek listů potištěného papíru a kniha je obvykle vydávána v nákladu tisíců kusů.

Cesta k dnešní podobě tištěné knihy byla dlouhá a počátky jejího vývoje lze v Evropě datovat od 15. století. V tomto století jistý německý zlatník Johannes Gutenberg zdokonalil sazbu odlévaných tiskařských liter, které byly skládány do řádků a stránek a výsledná matrice byla opakovaně použitelná pro tisk na dřevěném lisu. Podstatně se tak rozšířil a  zjednodušil knihtisk a tedy i množství knih vydávaných Evropě. Do té doby byla většina knih psána ručně nebo se tiskly ve formě tzv. inkunábulí (prvotisků). Díky Gutenbergově vynálezu se knihtisk rychle rozšířil po Evropě a následně do celého světa. S drobnými úpravami zůstala Gutenbergova technologie odlévání liter nezměněna až do konce minulého století, kdy začala být nahrazována ofsetovým tiskem. Trochu jiná situace v oblasti vývoje knih a knihtisku byla v Číně. Zde byl papír znám již od přelomu 1. a 2. století a také sériové rozmnožování obrazu a textu začalo být používáno podstatně dříve. Základy deskotisku zde byly položeny již na konci 6. století a tato technologie se dále šířila do Japonska a Koreje. Dodnes existuje několik exemplářů buddhistického kánonu Dharani, jenž byl v letech 764 – 770 vytištěn v Japonsku v počtu asi milionu kusů na papírové svitky a rozesílán všem klášterům a svatyním v zemi. Tyto svitky jsou uznávány za nejstarší tištěné knihy světa.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg (1397/1400, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Důsledkem rozšíření jeho objevů byla masová produkce knih a zlom v možnostech šíření informací. Svůj vynález uskutečnil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu.

Oproti těmto historickým výtiskům lze postavit nejmodernější knihy na světě, knihy publikované v elektronické podobě, označované jako elektronické knihy nebo také známé pod pojmem e-book, které jsou snadno přenositelné.

Citát: Řekl jsem, že kdo se chce stát vzdělaným, musí si nad zlato a stříbro vážit knih. A právem. Knihy ho totiž mohou přivést k cíli jeho tužby, nikoli zlato a stříbro. J. A. Komenský

Elektronické čtečky a ebooky

S masovým rozvoje telekomunikací, internetu a obecně elektronických zařízení došlo i k technickému pokroku v oblasti knih a časopisů. Klasické časopisy v tištěné podobě byly již dříve nahrazeny internetovými blogy a portály. Dokonce i papírové knihy jsou zvolna na ústupu a mnohem více se mezi novodobé čtenáře dostává kniha elektronická (eBook, ebook, E-book) jako jakýsi ekvivalent tištěné knihy. Někdy se pod pojmem e-book označuje celé zařízení, které je určeno pro čtení elektronických knih.

Takové označení je ovšem nepřesné a je vhodnější používat pojem „ebook reader“ nebo elektronická čtečka, čtečka elektronických knih a podobně. Pojem Ebook (elektronická kniha) označuje datový soubor informací, ve kterém je uložen právě text nebo i obraz knih. Asi nejznámějším formátem datových souborů elektronických knih je zcela obecný formát pdf, který se hojně používá i v oblasti internetu. Čtečky elektronických knih používají obvykle kromě pdf ještě jiné dokonalejší formáty určené právě pro čtečky elektronických knih. Ebook čtečky jsou speciálně upraveny pro čtení textu, nejedná se tedy o zařízení s klasickým displejem, ale o zařízení vybavené displeji s technologií E-Ink nebo SiPix, které spíše než klasický displej, připomínají papír s perfektní čitelností i na ostrém jasném slunci.

Displeje jsou konstruovány tak, aby byly co nejšetrnější k lidskému zraku. Z toho důvodu nejsou podsvícené, takže jsou zároveň energeticky méně náročné. Čtečky elektronických knih mají nespornou výhodu ve své velikosti, jsou jednoznačně menší a lehčí než většina knih a navíc umožňují uložení více elektronických knih, řádově se jedná o stovky výtisků klasických knih. Čtečky elektronických knih jsou tak ideálním řešením například na dovolenou případně i do hromadných dopravních prostředků a na cesty.

Citát: Kniha s myriádami linek pečlivě stěsnaných na pozadí listů osmkrát či šestnáckrát skládaných, toť cosi na způsob kouzelné skříňky naplněné myšlenkami, obrazy a city, které touží, aby byly zvoleny apodány milovníku rukou obratnou a vřelou. Paul Claudel

Nejtěžší kniha

Nakladatelství Taschen a Slovart vydala dohromady v českém překladu obsáhlou publikaci Michelangelo. Kniha váží několik kilo a dá se sotva donést domů. K jejímu přečtení potřebujete hodně prostoru kolem sebe.

Největší kniha

Největší knihou na světě je zvětšená replika nejlépe prodávaného fotografického titulu „Beirut´s Memory“ od Aymana Trawiho. Kniha má 304 stran, které měří 3,85 a 2,77 metru. Celkem kniha váží 1 060 kilogramů.

Nejmenší kniha

Nejmenší kniha na světě má 24 stran a rozměry 2,4 mm x 2,9 mm. Najdete v ní obrázky a jejím autorem je Josua Reichert.

Čtěte také: