Kult stromů v zemích Koruny české

Kult stromů se vztahuje již k nejstarším dobám, kdy naši pohanští předci - Keltové, Slované - uctívali přírodu. Spojovali ji s posvátnem, božstvy. Svoje místo zaujímaly stromy i ve světové mytologii, jak ukazuje malý exkurz v knize. Po staletí se pak kult stromů udržoval v lidových zvycích, pověstech, pověrách, mýtech a symbolech. Kult stromů zasahuje i do náboženského cítění lidí, svoje místo má také ve východních nábožensko-filozofických systémech. V našich zemích v době obrození se těšily velké pozornosti památné stromy, od 19. století se stromek stal jedním z hlavních symbolů Vánoc. Ve dvacátém století se setkáváme s národními a memoriálními stromy, stromy v lese během války poskytují úkryty... Zkrátka stromy, jejich posvátnost provázejí člověka až do současnosti, i když dnešní západní civilizace kultu stromů příliš nepřeje. Vztah člověka ke stromům je však nezbytným předpokladem dosažení partnerství lidí s přírodou, a tedy i přežití. Kniha začíná úvodním slovem botanika V. Větvičky o stromech.