Piktogramy

Devatenáctiletý Michal žije na moravské vesnici s nervózní matkou, ušlápnutým otcem, hádavou babičkou, dětinským dědečkem, fintivou sestrou a roztomilým tříletým bráškou. Ani jednoho z nich by nevyměnil za nic na světě, přestože si všichni navzájem občas lezou na nervy. Podobný vztah má ke kamarádovi, s nímž založil kapelu, pochopitelně hlavně kvůli představě krásných fanynek. Píše písničky a knihu a doufá, že jednou udělá dostatečný dojem na tu pravou. Knihou se táhnou dva hlavní motivy; dětství, které Michal opouští a v postavě malého brášky je jím stále okouzlován, a smrt, která se mu ve snech a různých náznacích často připomíná. Tato dvě ohraničení dospělosti se na konci knihy velice působivě spojí. Celé vyprávění však vyznívá především jako upřímná pocta rodině jako nenahraditelnému zdroji citů a pochopení pro celý život.