Irena Obermannová o knihách na pomazlení i o práci pro rozhlas a televizi

Na dotazy redakce v rámci našeho seriálu rozhovorů tentokrát odpovídala prozaička a scénáristka Irena Obermannová. Do povědomí čtenářů se dostala svou druhou knihou Deník šílené manželky. Velké reakce vzbudil její třináctý titul Tajná kniha, který pojednává o vztahu s Největším Čechem.

V kolika letech jste napsala své první dílo,o čem pojednávalo a jaký to byl žánr?

Podle toho, co považujeme za dílo. První knížka mi vyšla poměrně pozdě, v šestatřicei letech, jmenovala se Frekvence Tygra a byla to taková hra na detektivku z prostředí soukromého rádia. Ale psala jsem od dětství, za studií na FAMU jsem začala spolupracovat s dětskou redakcí tehdejšího Československého rozhlasu a také s dětskou redakcí tehdejší Československé televize. Tam šlo o scénáře k pohádkám.

Jak dlouho Vám trvalo napsání a následé vydání první knihy?

Na to, jak byla tenká, poměrně dost dlouho. Víc než rok.

Vzpomenete si ještě, s čím jste se jako začínající autorka musela vypořádat?

S tím, že mě nikde nechtěli vydat, nikdo mě neznal, neměla jsem čtenáře.

Jsou Vaše knihy vydávány i jako eknihy?

Ano.

Máte své nakladatelství, nebo si knihy (eknihy) vydáváte svépomocí?

Mám své nakladatelství.

Kde všude lze Vaše knihy (eknihy) zakoupit? (knižní eshopy, kamenné knihkupectví, osobní www)

V knihkupectvích a na e knihách nakladatelství Albatros.

Věříte v budoucnost tištěné knihy nebo eknihy, případně obou současně?

Nevěřím, že jedno potlačí druhé, myslím, že budou koexistovat, tipiju, že se však trochu vyhraní. Doma budeme mít v knihovně jen opravdu nejmilejší papírové knihy na pomazlení, takové ty na jedno přečtení budou ve čtečkách. Nijak mě to nepobuřuje.

Děkujeme za odpovědi a do nového roku přejeme jen to nejlepší.