Martina Bittnerová v rozhovoru o existenci českých knih

V kolika letech jste napsala své první texty, jaký to byl žánr a o čem pojednával?

První text, který bych mohla považovat za volnou tvorbu, jsem napsala někdy ve čtvrté třídě a byla to indiánka inspirovaná filmy s Pierem Bricem. Bohužel sešit s tímto „ veledílem“ se ztratil a tak vlastně nevím, jak jsem to tehdy zvládla.

Jak dlouho Vám trvalo napsání a následné vydání první knihy?

První kniha byla specifická v tom, že vycházela jako seriál na pokračování na internetu. Pak jsem jednotlivé díly vzala, trochu upravila a poskládala do knihy. Nabídla jsem ji nakladatelům. A pak už to šlo docela rychle. Musela jsem ještě knihu rozšířit a doupravit, to se odehrálo během jara 2011 a v září 2011 následně vyšla.

Vzpomenete si ještě, s čím jste se jako začínající autorka musel vypořádat?

Nejvíc jsem bojovala s vlastními naivními představami o knižní branži a samozřejmě i se svými iluzemi. Mě osobně úplně ničí názvy mých knížek, to naprosto podléhá komerci a s nějakou poetikou se mohu jít tzv. vyfotit. Já vím, že žijeme v tržní ekonomice, ale...Řekla bych také, že mi hodně překáží to, že jsem byla vychovaná ke slušnosti a k tomu, že dohody i smlouvy jsou dané a vždy platí. Tahle branže je prostě velmi tvrdá a s nikým se nemaže. Každopádně se ale pořád cítím být začínající autorkou, byť mi za týden vyjde pátá kniha s názvem Utajené životy slavných Češek. Je totiž hodně věcí, které mě nepřestávají překvapovat a mám se stále, co učit.

Jsou Vaše knihy vydávány i jako eknihy?

V průšvihu i Na nevěru se neumírá jako eknihy existují. Bohužel realita je taková, že čtenáři si prostě stahují knihy, pokud možno, někde zadarmo a absolutně nechápou, že to není fér. Za každou knihou stojí obrovské množství práce a hodin, které nad tím autor stráví. Jenomže v naší společnosti je krást normální. Vím, že něco podobného už před lety postihlo i hudební branži. Jenomže hudebníci mají alespoň tu výhodu, že mohou koncertovat. Nejsem si totiž jistá, že lidé, kteří si svého oblíbeného autora stahují někde ilegálně zadarmo, by zaplatili na besedu s ním vstupné... Od autora se neočekává show na jevišti, ale právě kniha, která je výsledkem hodně niterné a titěrné práce a tím to vlastně také končí, tudíž tím pádem i stažením dané knihy...

Máte své nakladatelství, nebo si knihy (eknihy) vydáváte svépomocí?

Každou knihu mi zatím vydal jiný nakladatel. U Nevěr jsem byla už tak unavená a otrávená z některých věcí, že jsem si je vydala, dejme tomu hlavně pro radost. Samozřejmě v knihovnách je to knížka, na kterou jsou rezervace. Dnes bych i tu částečnou svépomoc udělala jinak, ale před tím rokem mi chyběly zkušenosti. Jinak vydávám u nakladatelů a teď spolupracuji s novým nakladatelstvím Filipa Čenžáka s názvem Pan Nakladatel.

Kde všude lze Vaše knihy (eknihy) zakoupit? (knižní eshopy, knihkupectví, osobní www)

Knihy jsou k dostání v běžné distribuci jako Kosmas, NeoLuxor aj. Každopádně koupí přímo od nakladatele, v mém aktuálním případě: http://www.eshop.pannakladatel.cz, čtenáři podporují nejvíc právě nakladatele i autora. Samozřejmě v omezeném množství mám také knihy k dispozici, protože se na mě obracejí lidé, kteří si ji chtějí ode mě koupit přímo s podpisem. Kontaktovat mě proto lze prostřednictvím mého webu: www.martinabittnerova.cz.

Věříte v budoucnost tištěné knihy nebo eknihy, případně obou současně?

Já pořád doufám, že i tištěná kniha má své místo. Zároveň jsem realista a obávám se, že tištěná kniha zanikne a nevidím to moc růžově ani s eknihami, alespoň co se týče českých eknih. Pro nás je pořád přitažlivější to, co vzniká „za plotem“, než to, co máme doma a měli bychom podporovat. A netýká se to jen knih, ale třeba i hudby, nebo obyčejných českých, ale dobrých jablek. Pořád nás vábí více ta španělská...

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.