Michal Kubíček o psaní a vydání první e-knihy

Mladý autor Michal Kubíček popisuje své začátky od školních let až po vydání první tištěné knihy. Zajímavostí je autorova zkušenost s vydáním a prodejem tištěné knihy prostřednictvím nakladatele v protikladu s vydání eknihy. Rozhovor může být inspirací pro mnohé začínající autory, ale i pro ty zkušené, kteří váhají s vydáním své první e-knihy.     

V kolika letech jste napsal své první dílo, jaký to byl žánr a o čem pojednával?

První povídky jsem psal už na základní škole a vyhrával jsem s nimi hlavně soutěže typu Děti, mír a umění. Témata byla poplatná době. Třeba povídka o tom, jak si děti hráli ve stohu, vyráběli voskovou rukavici a požárníci je zachránili. Pamatuju si i název jedné básničky, jmenovala se „Z Treblinky stoupá dým“. Prostě doba v jaké jsem žil formovala to, o čem jsem přemýšlel a psal. 

A pak přišla puberta a existencionální poezie, kde se objevoval svět plný zrcadel a tříštivého ticha. Potom dlouho nic, ego psavce jsem naplno realizoval v novinách, kde jsem pracoval, pro různé časopisy, psaním scénářů pro televizi a nakonec na různých svých webech. 

Jak dlouho Vám trvalo napsání a následné vydání první knihy? 

První knížka byla odborná a byla o tom, co můžete udělat pro to, aby se vaše webové stránky dostaly na první místa ve vyhledávačích a vzešla z mojí diplomové práce. Takže když připočtu ten rok na diplomku, pak si to vzalo ještě asi dva roky. 

Druhá a třetí pak trvala rok a půl a rok. Postupně se tak interval zkracuje, ale fakticky, kdybych se psaní věnoval celý den a na plno, byla by to otázka několika měsíců. Problém je v prokrastinaci a lenosti. 

Vzpomenete si ještě, s čím jste se jako začínající autor musel vypořádat? 

Hlavně se sebekázní. Ale to není problém, jen když začínáte. Prostě je třeba se donutit. Jak nemáte termín, je to těžké a popravdě, i když ho máte, ne vždy je případná pokuta za pozdní dodání od nakladatele dost silný motiv. 

Jsou vaše knihy vydávány i jako eknihy? 

První dvě nejsou, protože práva na ně vlastní nakladatel a ten jde jinou cestou. Třetí jsem se rozhodl vydat jen jako eknihu. Prodalo se jí asi třikrát méně, než papírové, ale z hlediska zisku pro autora to bylo mnohem, mnohem, řekl bych až řádově zajímavější. Uživit se psaním klasických knih, pokud nejste vydavatel a nemáte vlastní distribuci, ideálně velkodistribuci, je hodně těžké. 

Máte své nakladatelství, nebo si knihy (eknihy) vydáváte svépomocí? 

Eknihu jsem si vydal sám pod vlastní značkou a také ji sám prodávám na vlastním specializovaném webu. Měl jsem původně představu, že tam budu prodávat i knihy jiných autorů. Podařilo se vydat ještě další tři. Pak se to zaseklo. Ono ani prodat nějaké kritické množství eknihy není jednoduché. Lidé kupují značky a každý autor by se měl zamyslet nad tím, jak ji vybudovat. 

Kde všude lze vaše knihy (eknihy) zakoupit? (knižní eshopy, kamenné knihkupectví, osobní www) 

Klasické všude, kde má distribuci Computer Press respektive Albatros a ebook na www.ekniha.eu. 

Věříte spíše v budoucnost tištěné knihy nebo eknihy, případně obou současně? 

Mám rád tak nějak pocitově klasickou knihu. Většinu informací ale konzumuji z obrazovky. A znám hodně mladých lidí, kteří mají velmi dobrý vztah k literatuře. Pokud mají možnost a peníze, případně je mohou půjčit někde v knihovně, čtou ji v klasické podobě. Ty další pak mají stažené někde ve čtečce. 

Takže budoucnost bude podle mne oboukolejná. Určité knihy budete vyhledávat v papírové podobě a jiné si raději stáhnete a hned otevřete ve čtečce, na tabletu, v mobilu nebo v počítači. Přesto se nebojím, že by eknihy klasickou knihu (i když možná už nebude z papíru, jako ho známe dnes) zcela vystrnadily. Kniha přežije.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho inspirace ke psaní dalších knih.